[KOMENTÁŘ] Návrh totiž nemá šanci ve Sněmovně projít a jak předkladatelé, tak odbory, které to samozřejmě také vědí, se na něm jen snaží získat PR body.
ODS a TOP 09 navrhly zavést výpověď bez udání důvodu
Poslanci ODS a TOP 09 předložili před týdnem k tzv. flexinovele zákoníku práce pozměňovací návrh, kterým by se zavedla možnost výpovědi bez udání důvodů. Ruku v ruce by se pak při této formě výpovědi zvýšila na dvojnásobek výše odstupného. Při výpovědi by zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, náleželo odstupné ve výši šestinásobku jeho průměrného výdělku.
Výše odstupného umožní zaměstnanci rovněž získat rezervu pro případné rozhodnutí o tom, že uplatnění na pracovním trhu bude hledat v jiné lokalitě. Případně se díky finanční rezervě zajištěné dvojnásobkem zákonného odstupného podle § 67 může zaměstnanec rozhodnout zahájit vlastní podnikatelskou činnost nebo založit start-up,
píše se ve zdůvodnění návrhu.
Současně by výpověď bez udání důvodu nebylo možné dát zranitelným skupinám zaměstnanců. Jde o zaměstnance, kteří mají 5 let a méně před vznikem nároku na starobní důchod. Dále se jedná o osoby na mateřské dovolené, otcovské dovolené, rodičovské dovolené či těhotné zaměstnankyně, zaměstnance v prvním, druhém nebo třetím stupni invalidity a státní zaměstnance.
Souhlasíte se zavedením výpovědi bez udání důvodu?
Všichni ví, že návrh neprojde, ale honí PR body
Ať už s návrhem souhlasíte, nebo nikoli, jeho předložení je v současnosti naprosto zbytečné. Už když se na začátku loňského roku začalo o výpovědi bez udání důvodu znovu mluvit na veřejnosti, razantně proti se kromě opozice postavili také vládní lidovci, Piráti a část STAN. Na jejich postoji se nic za poslední rok nezměnilo a je tak už nyní jasné, že návrh nemá šanci projít. ODS a TOP 09 se tak zjevně snaží jen získat plusové body u pravicových voličů, kdy budou moct říkat, že navrhly flexibilnější pracovní trh, ale ostatní strany jim do toho hodily vidle.
Ještě bizarnější je pak postoj odborů, které kvůli poslaneckému návrhu, u kterého je předem jasné, jak to dopadne, vyhlásily stávkovou pohotovost. Českomoravská konfederace odborových svazů uvedla, že pokud bude návrh schválen, je připravena protestní akce eskalovat, a zahájit dokonce přípravu generální stávky. I v tomto případě jde však jen o silácká prohlášení a snahu snadno získat PR body. Až totiž návrh neprojde, což se stane, budou moci odbory říkat, že se jim podařilo zamezit schválení výpovědi bez udání důvodů a kasat se tím, jak jsou platné a aktivní.
Místo toho, aby se řešily důležité novinky z flexinovely, jako je například změna výplaty podpory v nezaměstnanosti, která by měla rovněž pomoci pracovní flexibilitě, či naopak kontroverzní změny v podobě možnosti zaměstnávat 14leté, což tvrdě zkritizovala Legislativní rada vlády.
Jak upozornila Legislativní rada vlády (LRV), mezinárodní úmluvy a evropské směrnice sice připouštějí práci dětí mladších 15 let, před ukončením povinné školní docházky, nesmí to ale škodit jejich tělesnému, duševnímu, morálnímu nebo společenskému vývoji ani ohrozit jejich vzdělávání. Výkon práce v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v rozsahu až 7 hodin denně a 35 hodin týdně, byť toliko o letních prázdninách, již zasáhne podle Legislativní rady vlády do časového i duševního prostoru dítěte nepřiměřeným způsobem,
napsala ve svém stanovisku LRV.
Zaměstnávání mladších 15 let navíc přináší i další problémy. Místo toho, aby se řešila kritika LRV k opatření, které podle všeho projde a může způsobit řadu potíží, na paškál se dostala výpověď bez udáni důvodu, která nemá šanci být schválena.
Musí do sebe zapadat celá skládačka opatření
Aby nedošlo k mýlce, samotná možnost zavedení výpovědi bez udání důvodu není apriori špatně (nebo dobře), musí však být zasazena do kontextu dalších opatření. Například často vzývaná dánská flexicurity sice obsahuje možnost propuštění bez udání důvodu, zároveň však zaměstnanci mají po propuštění poměrně vysokou podporu v nezaměstnanosti. Součástí flexicurity je také aktivní politika zaměstnanosti v podobě intenzivního rozvoje kvalifikací a vzdělávání a podpora návratu zranitelných skupin obyvatel (například matky s dětmi) na trh práce. Zároveň má v dánském systému silnou roli kolektivní vyjednávání. Dánský model naopak nepočítá s odstupným, které bývá buď nízké, nebo dokonce žádné.
V českém kontextu může být místo vysoké podpory řešením vyšší odstupné, se kterým přišel nynější návrh, ale opět musí být zasazeno do kontextu sociální politiky a ostatních opatření na trhu práce. Například příliš vysoké odstupné (dříve se hovořilo dokonce až o devíti měsících) spolu s podporou v nezaměstnanosti by mohlo vést naopak k nižší flexibilitě pracovního trhu. Stejně tak u nás sice nějak funguje systém rekvalifikací, k dánskému modelu aktivní politiky zaměstnanosti má však daleko.
Základem je standardní legislativní proces
Ať už se ale politická garnitura rozhodne pro jakékoli úpravy pravidel na trhu práce, návrh na změnu systému zaměstnávání a podpory v nezaměstnanosti by měl projít celým standardním legislativním procesem a nikoli být prosazován jako pozměňovací návrh poslanců. Pokud chcete takovou změnu prosadit, musí být podložena analýzou s předpokládanými dopady ve zprávě RIA a nejen zaměstnavatelé a odbory musí mít možnost návrh připomínkovat. Návrh je navíc nutné „vyfutrovat“ tak, aby neobsahoval chyby či nezamýšlené důsledky a byl propojen s ostatními normami.
Stávající vládní koalice si sice obcházení standardního legislativního procesu bez „otravných“ připomínek oblíbila, jak ale ukázaly například dvakrát schválené a dvakrát zrušené změny u dohod o provedení práce, nejde zrovna o její nejlepší nápad.
