Chtěly mít svůj ateliér a věnovat se klientům, ale také sdílet své know-how. K ateliéru přidaly kavárnu, jako místo setkávání, kde mají k designu i dobrou kávu.
Spolupráce je víc než konkurence
Design Friendly na Ruské ulici v pražských Vršovicích je prostor věnovaný interiérovému designu. Založily ho dvě kamarádky, interiérové designérky Alžběta Macíková a Gabriela Hámová, které se rozhodly, že budou nejen pracovat na svých projektech, ale také ostatním otevřou své know-how. A protože je jejich otevřený ateliér místo, kde se lidé setkávají, kde spolupracují a vzdělávají se, ať už jsou to klienti, interiéroví designéři a architekti, dodavatelé nebo realizátoři, propojily ho i s kavárnou – s běžnou otevírací dobou i pro lidi z ulice. Místo funguje také jako showroom a vzorkovna, knihovna materiálů i odborná knihovna pro interiérové designéry a architekty. Všechno v jednom.
Přišly jsme totiž na to, že spolupráce je víc než konkurence,
říká Gabriela. Ve světě interiérů, kde je každý spíš solitér a pracuje na svém písečku, je to podle ní inovativní pohled.
U každé zakázky se snažíme sestavit tým, kam patří klient, designér, dodavatelé i lidé, kteří zakázku realizují. A prostor Design Friendly je vlastně kulisou, v níž můžeme tuhle myšlenku rozvíjet,
dodává. Alžběta se připojuje: Spolupracovat je vždycky těžší než nespolupracovat. Spolupráce ale zároveň přináší mnohem víc.
Tvrdí, že je pro ně důležité stále pracovat na svých projektech a Design Friendly berou jako platformu, která jim to umožňuje, o kterou se starají a kterou mohou i s ostatními lidmi rozvíjet.
Kreativita i technická stránka věci
Gabriela přitom vystudovala scénografii, bavila ji i produkce, ale nejvíc tíhla k interiérům. Po mateřské se rozhodla, že půjde za tím, co je jí blízké, a zaměřila se na interiérový design. Tedy obor, který má svoji technickou a stavařskou stránku i stránku estetickou.
Alžbětina cesta k interiérovému designu vedla přes trénování basketbalu, studium psychologie a zálibu v pěkných věcech. Baví a uspokojuje mě hlavně kreativní část práce, co se týče interiérů i našeho projektu Design Friendly,
vysvětluje.
Michaela Thomas zase propojuje design se zodpovědností a udržitelností. Přečtěte si její příběh v článku Michaela chce designem měnit svět k lepšímu. Vsadila přitom na svobodnou firmu.
Jsem exaktnější část naší dvojice. Bětka je dobrá na koncept, vize, vymýšlení, na barvy. Já jsem zase silná v technických věcech. Miluji historii, mám vystudované starožitnictví a i to se v mých projektech projevuje,
dodává Gabriela k tomu, jak mají mezi sebou rozvržené síly. Obě zvládnou všechno, ale zároveň se takto dokážou doplnit. To je v naší spolupráci dobrá věc,
připojuje se Alžběta. V Design Friendly to funguje tak, že si buď každý pracuje na svém projektu, nebo může spolupracovat s ostatními.
Kavárna, živé místo
Alžběta s Gabrielou se původně potkaly ve škole interiérového designu Intermezzo, kde obě učily. Spojil je podobný pohled na interiéry a chtěly si otevřít společný ateliér, který by využily i jako showroom pro repasovaný starý nábytek, kterému se v té době věnovaly. Bětka pak přišla s nápadem, že by bylo fajn mít k tomu ještě kavárnu, abychom nabídly skutečně živé místo, kam budou lidé chodit,
vrací se Gabriela k počátečnímu záměru. Hlavní důvod byl ale ten, že jsem kavárenský typ. Řekla jsem si, že na místě, kde budu trávit hodně času, chci dobrý catering a kavárnu, kde budu moci jako designérka před klienty rozložit plány na interiéry a všechny vzorky,
dodává Alžběta upřímně.
Navíc je napadlo, že když budou prostor sdílet s dalšími lidmi, uleví se jim na nájmu. Jedna myšlenka přinášela druhou. Protože jsme interiérový design učily, chtěly jsme také místo, kam za námi budou chodit studenti a kde se budeme i samy dál vzdělávat a vzdělávat ostatní. Výsledkem je Design Friendly. Gábi ho nazývá živá sociální síť okolo interiérů,
objasňuje Alžběta. V počátku se chtěly inspirovat v zahraničí, ale podobný projekt se jim najít nikde nepodařilo. Nevíme, jestli to znamená, že jsme tak geniální, nebo už to někdo zkoušel a vůbec to nešlo,
směje se Gábina. A od začátku se vlastně divíme, že to jde a funguje,
dodává Bětka.
První vršovická restaurace
V létě 2016 objevily vybydlenou restauraci ve Vršovicích. Otevíraly za necelý rok. Alžběta si pochvaluje, že si získaly důvěru majitelů nemovitosti a ti s nimi i při rekonstrukci skvěle spolupracovali, což vůbec není běžné. Za to jsme opravdu vděčné,
říká. A připomíná, že prostor podle svých požadavků hledaly skutečně dlouho.
Jak jde dohromady design s jógou? To se dozvíte v příběhu učitelky jógy Šárky Vojáčkové. Čtěte více v článku Má za sebou divoké období, pak se dostala k józe. Studio má v srdci Prahy.
Při rekonstrukci objevily spoustu informací, které se týkaly historie původní restaurace. Byla to první vršovická restaurace z roku 1911. Když interiér zbavily socialistických nánosů, objevily skvosty. Našly například původní výkladce a obnovily je tak, aby odpovídaly současným bezpečnostním a tepelným normám. I v tom byli pronajímatelé úžasní, nechali se přesvědčit, podpořili nás a podíleli se na investici, kterou obnova vyžadovala,
připomíná Gabriela s tím, že i teď za nimi do jejich kavárny a ateliéru občas rádi přijdou.
Když ateliér s kavárnou vybudovaly, začaly se o něj zajímat další lidé. Klienti, obchodní partneři a dodavatelé a také další interiérové designérky – protože v oboru pracují převážně ženy. Proto otevřely i klub, aby se měly kde setkávat a sdílet svou práci. Zároveň máme možnost jim nabízet novinky ze světa designu a prezentovat novinky dodavatelů,
vypráví Gabriela.
Konkurenti, kteří spolupracují
U dodavatelů dbají na to, aby si vzájemně sedli a aby šlo o prověřené, profesionální firmy. Ale na druhou stranu podporujeme i startupy, jejichž věci jsou nám blízké,
objasňuje Gabriela jejich přístup k dodavatelům. Mají jich široké portfolio a vedle sebe nabízejí i navzájem si konkurující firmy, aby mohli designéři sáhnout po tom, po čem budou chtít a nebyli ničím svázaní. Firmy musely pochopit, že tu budou vedle svých konkurentů, což také není běžné,
upozorňuje.
Dodavatele motivují k tomu, aby se setkávali i mezi sebou a jednou za rok organizují pro firemní partnery networking – a jsou rády, když vidí, jak mezi nimi vznikají i mezioborové spolupráce. Musí nás zaujmout člověk nebo produkt,
shrnuje Alžběta, jak obecně přistupují k výběru lidí, s nimiž budou spolupracovat. Dodává totiž, že jedna věc je něco vymyslet a mnohem těžší je to také skutečně za pomoci dalších lidí, kteří si budou vzájemně sedět, realizovat.
Vývoj podle praxe
Neustálý organický rozvoj je součástí podstaty jejich projektu. Na začátku se inspirovaly coworkingy a od té doby se pořád učí, jak projekt dál rozvíjet. Od coworkingu jsme přešly k otevřenému ateliéru. Pořád se přizpůsobujeme tomu, co v praxi funguje a co je potřeba dělat dál,
říká Alžběta. Tvrdí o sobě, že na začátku šly do projektu spíš jako „nepodnikatelky“, vše se učily za pochodu a i teď jsou jako podnikatelky dost intuitivní a dají na selský rozum. Věří v zápal, v to, že k úspěchu může člověk dojít snáz, když ho něco opravdu baví. Hodně dáme na to, co je nám příjemné a co ne, v čem se cítíme dobře. Intuitivní rozhodování dáváme na roveň rozumu,
říká Gabriela.
V seriálu Příběhy podnikatelů jsme navštívili také kovárnu. Přečtěte si jak se v kovařině podniká: Hlavní je kladivo, říká kovář, který v dílně v Polabí tvoří pro klienty na míru.
I když vsadily na spolupráci, konkurenci v interiérovém designu vnímají. Alžbětu motivuje, Gabriela ji bere jako výzvu a dodává: Snažíme se nikomu neškodit a doufáme, že nikdo nebude škodit nám.
Jak upozorňují, i to chtěly vyjádřit slovem „friendly“ v názvu své firmy. Pomáhá nám možná i to, že i když jsou peníze důležitá součást podnikání, není to pro nás hlavní cíl,
tvrdí Alžběta.
Klienti přes kávu i reference
Ačkoliv kavárna je sama o sobě náročný byznys, nelitují, že se do něj pustily. Právě kavárna totiž často prolomí ledy a i díky ní se o nich dozvídají další lidé. Přijdou na kávu do kavárny, která je otevřená z ulice, odváží se prohlédnout si i navazující ateliérový prostor, poznají jejich práci, designové věci, s nimiž pracují, a pak je osloví třeba také jako designérky svých vlastních interiérů. Jinak k nim klienti chodí hlavně na základě referencí.
Protože vsadily na projekt, který se stále za pochodu vyvíjí, mají i další plány. Kavárnu, kde doteď měly provozovatele, zkušeného majitele více podniků, od letošního července vzaly pod svá křídla. Chtějí z ní udělat místo ještě úžeji propojené s designem a ateliérem. Přejí si tak narušit běžný koncept showroomů designu, kam se občas lidé z ulice bojí vstoupit a jenom si věci prohlédnout, aniž by se na ně prodávající vrhl a oni se cítili zavázaní nakupovat. A hledají, jak vysvětlují, způsob, jak vést obchod jinak. Lidé tak u kávy budou sedět na vzorcích nábytku a uvidí i osahají si design, který mohou nakonec mít třeba i u sebe doma. Výhledově zvažují i rozšíření prostoru, protože stále bojují s místem.
Co dál? Škola i větší tým
Další směr, kterým chtějí jít, je rozšíření nabídky vzdělávání. Poptávka je, designérky mají o vzdělávání zájem, tak chceme dát školením, která už teď realizujeme, větší strukturu,
říká Alžběta. Mají vlastní metodiku, o níž jsou přesvědčené, že bude dobře fungovat, a chtějí ji vyzkoušet v praxi. Vymyslely také vlastní manuál pro začínající interiérové designéry a ukazují jim nejen zákonitosti oboru, ale také podnikání – a vycházejí z vlastní zkušenosti. I nám teď pomáhá, že víc myslíme jako firma, a když je nám nejhůř, vzpomeneme si, proč jsme začaly,
říká Gabriela. Jak obě dodávají, když učí ostatní, je to i pro ně samotné zkouška správnosti, možnost uvědomit si, zda jdou v podnikání dobrým směrem a neodbočují ze své cesty.
Kromě toho, že třetí rok budují sdílený prostor, pracují dál naplno jako interiérové designérky, mají své klienty a své zakázky. Jak se jim daří všechnu tu různorodou práci skloubit? Došly jsme do stádia, kdy už se všechno skloubit ve dvou lidech nedá, abychom z toho měly radost a aby byl náš projekt přátelský i pro nás,
odpovídají Gábina s Bětkou. Doteď všechno dělaly samy, teď podle nich přišel čas více veškeré činnosti strukturovat. Tedy také čas hledat si další spolupracovníky a i mezi sebou si práci na společném projektu jasněji rozdělit.
Podívejte se také na to, jak se podniká s kávou:
