Letos se pravidla pro podání daňového přiznání příliš nezměnila, ale elektronická forma získává stále větší význam. Mnoho poplatníků využívá portál MOJE daně, který umožňuje pohodlné podání online prostřednictvím daňové informační schránky nebo datové schránky.
Co se dozvíte v článku
Významnou změnou jsou ale podmínky uplatnění některých daňových slev, kdy například sleva na manžela či manželku platí už pouze pro rodiny s nejmenšími dětmi, zatímco slevy na studenta nebo školkovné už letos uplatnit nelze.
Hostem serveru Podnikatel.cz byl Jan Molín, daňový poradce, zkušební komisař Komory daňových poradců České republiky a zástupce vedoucího katedry finančního účetnictví a auditingu Vysoké školy ekonomické v Praze.
Termíny a změny v letošním přiznání
Jsou letos nějaké změny ohledně daňového přiznání, ať už co se týká termínů nebo systému podání? Jaký je letošní termín podání přiznání?
Co se týče termínů a způsobů podání daňového přiznání, letos k významným změnám nedošlo. Stále platí, že jsou pro podání daňového přiznání tři lhůty. První (základní) lhůta již uplynula v úterý 1. dubna a týkala se zejména případů, kdy bylo daňové přiznání podáváno v listinné podobě. Pro stále více daňových poplatníků je ale relevantní druhá (čtyřměsíční) lhůta, která letos končí 2. května 2024.
Ta je spojena se situací, kdy je daňové přiznání zasíláno elektronicky – ať už dobrovolně nebo z důvodu, že poplatník daňové přiznání podat elektronicky musí. Připomeňme, že tato povinnost se týká nejen právnických osob, ale i valné většiny osob samostatně výdělečně činných. Poslední (šestiměsíční) lhůta se uplatňuje v případech, kdy daňové přiznání podává za poplatníka daňový poradce (nebo advokát) a v situacích, kdy má daňový subjekt povinný audit své účetní závěrky.
Jak lze přiznání podat elektronicky? Jaké všechny metody máme k dispozici?
Předně je potřeba zdůraznit, že aby bylo daňové přiznání platně elektronicky podáno, musí být ve formátu a struktuře datové zprávy, které jsou Finanční správou ČR stanoveny. Zkrátka musí se jednat o předepsaný soubor ve formátu XML.
Co se týče možností zaslání tohoto souboru finančnímu úřadu, těch je několik. Asi nejsnazší je použít oficiální portál MOJE daně (www.mojedane.cz). Tam je možné daňové přiznání také vyplnit a následně odeslat – to lze učinit dvojím způsobem. Buď se poplatník do portálu přihlásí (pro přihlášení může využít služby Identity občana – tedy například i bankovní identitu, přihlašovací údaje do datové schránky, nebo přístupové údaje, které mu Finanční správa přidělila), pak říkáme, že se přihlásil do tzv. daňové informační schránky DIS+ a přes tuto daňovou informační schránku je možné přiznání odeslat.
Výhodou je, že vidíme i historii podání a můžeme také nahlížet do části našeho spisu, který o nás finanční úřad vede. Druhou možností je, že se na portálu MOJE daně nepřihlásíme a přesto elektronicky odešleme (vlastně bez naší autorizace). Pak ale musíme do pěti dnů potvrdit toto podání u finančního úřadu tím, že správci daně doručíme vlastnoručně podepsaný tiskopis o odeslaném podání. Poslední oblíbenou možností je poslání souboru XML na finanční úřad prostřednictvím datové schránky.
Jaké slevy lze v letošním přiznání uplatnit a které nikoli? A případně, které se měnily?
Mezi slevy na dani, které poplatníci mohou uplatnit, patří tzv. základní sleva (na poplatníka). Ta je vždy ve výši 30 840 Kč za rok, sleva na manžela, manželku či registrované partnery, slevy na invaliditu a sleva pro držitele průkazu ZTP/P. Díky loňskému konsolidačnímu balíčku došlo v oblasti slev na dani k poměrně významným změnám.
Například pokud si chce poplatník za rok 2024 odečíst slevu na manžela, pak kromě toho, že vlastní příjem manžela nesmí být vyšší než 68 000 Kč za rok (to je podmínka, na kterou jsme byli zvyklí), je novou podmínkou, že manželé musí žít ve společně hospodařící domácnosti i s vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku tří let. Sleva je tak vlastně nově omezena jen na rodiny s malými dětmi. Za rok 2024 dále již bohužel není možné uplatnit slevu na studenta a tzv. školkovné, tj. slevu na dani za umístění dítěte do mateřské školky.
Jaké odpočty letos uplatnit
Jak je to s odpočty úroků a penzijního připojištění? Mění se v tomto ohledu něco a co je nutné k přiznání dodat?
Ohledně úroků, příspěvků na penzijní připojištění a dalších odpočtů od základu daně, kterým v případě fyzických osob říkáme nezdanitelné části základu daně, došlo také k různým změnám.
Některé z nich je možné i nadále uplatňovat bez podstatných změn – sem patří například úroky z hypotečních a jiných vyjmenovaných úvěrů na pořízení bytové potřeby a dále dary na charitativní, humanitární a jiné účely. U darů jen zmiňme, že i za rok 2024 je možné je uplatňovat až do výše 30 % základu daně a současně je možné odečítat i dary související s válkou na Ukrajině. K pozitivním změnám došlo u tzv. produktů spoření na stáří.
Kromě stávajících produktů v podobě penzijního připojištění a soukromého životního pojištění je od roku 2024 možné také uplatňovat tzv. DIP, tj. dlouhodobý investiční produkt. Nově je také možné odečítat pojistné zaplacené na pojištění dlouhodobé péče.
Na druhou stranu již ale není možné od základu daně odečíst odborářské příspěvky a úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání. No a co se týče těch povinných příloh k daňovému přiznání, na které se ptáte, tak vždy se jedná o potvrzení té které uplatňované částky – v případě darů je to potvrzení o poskytnutém daru, v případě úroků je to potvrzení od banky atp. Seznam povinných příloh najdeme na poslední stránce daňového přiznání.
Jaké výdajové paušály lze v daňovém přiznání uplatnit a co když spadám do více kategorií, jak to v přiznání uplatnit?
Výdajové paušály se týkají buď příjmů ze samostatné činnosti (zejména z podnikání) nebo příjmů z nájmu (například nemovité věci). Pokud vše zjednoduším, u příjmů ze samostatné činnosti se de facto uplatňují tři úrovně: 80 % (pro zemědělce a živnostníky, kteří vykonávají tzv. řemeslnou živnost), 60 % (týká se nejběžnější skupiny podnikatelů – živnostníků s tzv. neřemeslnou živností) a 40 % (pro podnikatele, kteří podnikají podle jiných právních předpisů než podle živnostenského zákona – například advokáti, lékaři, notáři, auditoři, daňoví poradci atp., nebo pro ty, kteří mají příjmy například podle autorského zákona).
Pak je ještě jedna úroveň: 30% – ta se týká příjmů z nájmu majetku. Pokud mám více druhů příjmů, tedy spadám do více kategorií, je třeba důsledně evidovat jednotlivé druhy příjmů zvlášť a při výpočtu výdajů uplatnit vždy tu sazbu, která se daného druhu příjmů týká.
Výdajové paušály a paušální daň si lidé často pletou
Lidé si však častou pletou výdajové paušály s paušální daní. Jaký je mezi tím rozdíl?
Byť jsou v praxi tyto pojmy často používány jako synonyma, jedná se o zásadní rozdíl. Výdajové paušály jsou spojeny s tím, že když podávám daňové přiznání, tak se rozhodnu, zda uplatním skutečně vynaložené výdaje, nebo výdaje stanovené procentem z příjmů. To jsou právě ty výdajové paušály.
Oproti tomu paušální daň znamená situaci, kdy jako podnikatel daňové přiznání vůbec nepodávám. Paušální daň funguje tak, že na začátku roku se musím zaregistrovat do tzv. paušálního režimu (pokud tam nejsem již od loňského roku), platím pravidelné měsíční částky a splním-li na konci roku předepsané podmínky, daňové přiznání nepodávám ani nic nedoplácím.
Říkáme tomu, že moje daň je stanovena paušální částkou, právě ve výši zaplacených měsíčních plateb. Zde chci ale upozornit na to, že řada poplatníků u paušální daně chybuje. Myslí si, že tím, že je od začátku roku v paušální režimu, automaticky bude mít za daný rok paušální daň. To ale neplatí. Paušální režim je jen nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou. Abych nakonec měl za daný rok paušální daň, musím splnit ty předepsané podmínky: například mít příjmy ze samostatné činnosti do stanovené maximální výše, nesmím se v průběhu roku stát plátcem DPH, nesmím mít jiné příjmy překračující určitou hranici atp.
Je možné způsob uplatnění výdajů každý rok měnit?
Ano, to možné je. Jeden rok mohu uplatňovat skutečné výdaje a druhý rok mohu přejít na paušální výdaje. A naopak. Dokonce je možné jeden rok podávat daňové přiznání a druhý rok přejít na paušální daň. Jen pozor. Ve všech těchto případech je změna spojena s povinnou úpravou základu daně – musím například dodanit pohledávky, v některých případech i nespotřebované zásoby atp. V tom často poplatníci chybují.
Jsou případy, kdy musí podávat přiznání i zaměstnanci?
Ano, i takové případy nezřídka existují. Je to zejména v tzv. souběhu. Pokud mám více zaměstnavatelů zároveň, jedná se právě o takový souběh a povinnost podat daňové přiznání často vzniká. Výjimkou je ale situace, kdy příjmy od zaměstnavatele byly zdaněny tzv. srážkovou daní. To se v loňském roce týkalo například příjmů na dohodu o provedení práce s měsíčním výdělkem do 10 tisíc korun za předpokladu, že jsem u zaměstnavatele nepodepsal (neučinil) daňové prohlášení.
Kdy přiznání podávat a kdy ne
Co když je poplatník na mateřské či rodičovské, má povinnost podávat daňové přiznání?
Pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku samo o sobě povinnost podat daňové přiznání nezakládá. Ale pokud má poplatník vedle toho příjmy za rok vyšší než 50 000 Kč, daňové přiznání podat musí. Výjimkou jsou samozřejmě ty příjmy, které se v daňovém přiznání nemusí objevit – tj. příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, které již byly zdaněny tzv. srážkovou daní. Výjimkou je také případ, kdy měl poplatník v daném roce jen příjmy ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele (či teoreticky i od více, ale postupně za sebou), u kterého podepsal daňové prohlášení.
Když udělám v daňovém přiznání chybu a už jsem ho odeslal, jak to napravit?
V daňovém přiznání občas udělá chybu každý a napravit ji samozřejmě lze. Záleží na tom, kdy jsem na chybu přišel – pokud opravuji ještě v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, chybu napravím opravným daňovým přiznáním, kterým koriguji to řádné přiznání, které jsem již podal.
Pokud jde o opravu až po lhůtě pro podání daňového přiznání, jedná se o dodatečné daňové přiznání. Opravné daňové přiznání vypadá téměř stejně jako řádné (samozřejmě s opravou dané chyby). Dodatečné daňové přiznání má jednu odlišnost – je tam zvláštní oddíl, kde se vyčísluje rozdíl mezi původně tvrzenou (přiznanou) daní a novou výší daně.
Do kdy je daň z příjmů splatná?
Daň je splatná ve stejné lhůtě, ve které je nutné podat daňové přiznání. Podávám-li tedy nyní v čtyřměsíční lhůtě elektronicky, daň je splatná do 2. května 2025. Podávám-li s daňovým poradcem (nebo v případě povinného auditu), daň je splatná do 1. července 2025.
To je jedna z výhod, kterou poradci svým klientům přinášejí. Samozřejmě kromě toho, že připraví daňové přiznání správně a hledají všechny zákonné cesty, jak snížit daňovou povinnost. Ohledně lhůty splatnosti ještě připomeňme, že poslední den lhůty by finanční úřad měl mít peníze na svém bankovním účtu. A i když to nestihnu, sice jsem již po splatnosti, ale úrok z prodlení vzniká až od čtvrtého dne po dni splatnosti. Je tam tedy drobná tolerance.
Jak je to s přeplatkem na dani
Co když mám přeplatek? Kdy mi ho finanční správa vrátí?
Předně je nutné poznamenat, že o přeplatek na dani je nutné požádat – bez žádosti finanční úřad přeplatek nevrátí. K vyplnění žádosti je možné využít například formulář, který je součástí daňového přiznání. Ale ještě jednu věc je třeba mít na paměti. Finanční úřad vrací tzv. vratitelný přeplatek, který vznikne až posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání, ne dříve.
Od té doby má finanční úřad na vrácení lhůtu 30 dnů. Letos to již nestihneme, ale pro příští rok je dobré myslet na jednu věc. Pokud moje daňové přiznání skončí přeplatkem, pak i když ho podávám elektronicky nebo za mě podává daňový poradce, je dobré ho podat do 1. dubna. V takovém případě totiž budu mít tříměsíční lhůtu pro podání přiznání a přeplatek bude vrácen podstatně dříve. Ale to čtenáři serveru Podnikatel.cz určitě vědí, neboť jste o tom vícekrát psali.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí