Podle posledního Indexu genderové rovnosti od European Institute for Gender Equality (EIGE) z roku 2022 získalo Česko 57,2 bodu ze 100, což pro něj znamenalo 23. příčku v Evropské unii. Bodový výsledek byl přitom o 11,4 bodu nižší než výsledek celé EU. Od roku 2010 do vydání zmíněného indexu byl pokrok v genderové rovnosti v Česku nejpomalejší ze všech členských států Unie.
Co se dozvíte v článku
- Když jde o péči, jsou ženy přebornice
- Proč šly Islanďanky do stávky a co (ne)sdělil premiér „kapitánům průmyslu“
- Ženy tam byly, vyjmenujme všechny tři
- Klíčová je odbornost, nikoliv pohlaví
- Zastoupení žen ve veřejném prostoru nestačí
- Skanzenem se můžeme stát dřív, než si myslíme
- Manel jako muleta aneb Proč jsme tak naštvané?
Když jde o péči, jsou ženy přebornice
Za největší prostor pro zlepšení označil EIGE oblast práce. Za oblast, kde se Česko nejvíce zlepšilo, oblast moci (podíl žen na politickém rozhodování i na vedení ve firemním sektoru). V komentáři se opět zmiňuje chronická nemoc Česka, oblast péče. Největší část péče, ve smyslu neplacené práce, leží na bedrech žen.
Ženy tu intenzivněji pečují o děti než v jiných zemích (což podtrhla data z období covidové pandemie), rozdíl mezi ženami a muži v rozdělení neformální dlouhodobé péče byl nejvyšší v EU a ženy také osmkrát častěji než muži podle dat EIGE samy provádí úkoly spojené s péčí o domácnost (v posledním případě je český rozdíl mezi muži a ženami, na úkor žen, jedním z nejvyšších v EU).
Proč šly Islanďanky do stávky a co (ne)sdělil premiér „kapitánům průmyslu“
Stávka žen, která proběhla na Islandu, bude mít brzy výročí. 24. října 1975 nepřišla většina Islanďanek do práce, nestaraly se o domácnost ani o děti. Chtěly tím ukázat, jak je jejich práce pro islandskou společnost a ekonomiku nepostradatelná, protestovaly proti platovým rozdílům a neférovému přístupu v zaměstnání. Dosáhly tím uzákonění platové rovnosti a společenské proměny.
Přečtěte si také:
„Když chci, tak můžu,“ tvrdí podnikatelka, která vyměnila Prahu za ostrov v oceánu
Ovšem takový pokrok neměl premiér Petr Fiala zřejmě na mysli, když pronesl svůj projev na konferenci Česko na křižovatce, kterou v září pořádala Hospodářská komora ČR. Podle premiérovy řeči ke „kapitánům průmyslu“, což je klišé, které také pronesl, jsou pro Česko nyní nejvíc klíčové věci, jako je třeba jaderná energie a stavba dalších jaderných bloků nebo těžba lithia, nikoliv například právě rovnost. Fotka, kde za premiérem na pódiu sedí kromě moderátorky za podnikatelskou veřejnost pouze muži, oběhla internet a vysloužila si hromadu odsudků a uštěpačných poznámek. Česko na pánské křižovatce,
přejmenovala konferenci na sociální síti X Taťána le Moigne, ředitelka české pobočky Googlu.
Ženy tam byly, vyjmenujme všechny tři
Podnikatel.cz oslovil zúčastněné organizace, které také moderátorka premiérské úvodní části vyjmenovala. Zajímal se o to, jakou roli hrají v budoucí vizi Česka podnikatelky a jak organizace reflektují absenci žen. Zástupci některých z nich odpověděli.
Na konference nevybíráme řečníky ani hosty podle pohlaví. Nevidím důvod, proč bychom někoho měli jakkoli zvýhodňovat, nebo naopak úmyslně upozaďovat jen podle pohlaví, rasy nebo náboženského vyznání. (Navíc můj názor je, že to poslední, co by si podnikatelky přály, je, aby byly zvýhodňované jen podle toho, že jsou ženami). A tím odpovídám i na vaši otázku, jakou roli hrají v budoucí vizi Česka podnikatelky. Stejnou jako muži,
uvádí Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR (HK).
A upozorňuje, že na konferenci ženy vystoupily, i když ne ve veřejně nejvíc exponovaném panelu s premiérem. Z oblasti energetiky jmenuje Zuzanu Krejčiříkovou, členku představenstva HK (představenstvo, řídicí orgán organizace, je 28členné, z toho jsou tři ženy) a předsedkyni Energetické sekce HK. Z oblasti školství zmiňuje Helenu Úlovcovou, ředitelku odboru projektů, vzdělávání a výzkumu HK. A Jaroslavu Rezlerovou, generální ředitelku ManpowerGroup a prezidentku Asociace poskytovatelů personálních služeb. Výčet řečnic je tak podle seznamu vystupujících za celodenní konferenci kompletní.
Klíčová je odbornost, nikoliv pohlaví
Konferenci Česko na křižovatce poprvé v historii společně pořádaly všechny významné podnikatelské svazy a asociace a definovaly na ní klíčové změny, kterými musí Česko projít, aby se vyhnulo stagnaci. Pro vystoupení na konferenci byla klíčová odbornost v daném tématu, nikoliv pohlaví. Na úvod logicky jako na každé konferenci vystupovali také představitelé pořádajících organizací,
odpovídá Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Také on připomíná, že na konferenci vystoupila Jaroslava Rezlerové, která se zde spolu s ním věnovala tématu reformy trhu práce, a další dvě výše jmenované odbornice.
Přiznám se, že nevím, proč se někdo snaží toto unikátní spojení podnikatelských organizací poškodit falešnými obviněními. HK i všechny další organizace nikdy své členy nijak nediskriminovaly a nediskriminují. Každý, kdo má v našich organizacích chuť se zapojit, má stejnou šanci. Například v HK ČR najdete v představenstvu i ve vedení odborných sekcí řadu žen, ve čtyřčlenném vedení úřadu HK ČR jsou dvě ženy, a tak bych mohl pokračovat dál a dál,
dodává s tím, že vítají každého, kdo s nimi chce spolupracovat na restartu Česka. Nikoho nekádrujeme podle pohlaví, zajímá nás pouze jeho odbornost a ochota pracovat,
uzavírá.
Zastoupení žen ve veřejném prostoru nestačí
Miroslav Hažer, ředitel sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR, uvádí, že Svaz dlouhodobě vyšší podíl žen ve vedení firem podporuje. Již nyní máme mezi členy řadu firem, v jejichž vedení jsou úspěšné manažerky. Navíc, jedním z hlavních témat, kterým se Svaz intenzivně věnuje, je udržitelnost a ESG, pod kterou oblast rovných šancí také spadá,
vysvětluje a dodává, že v rámci těchto aktivit svaz také například organizuje workshopy, které mohou přispět ke správnému nastavení personálních politik firem.
Vypočítává, že v představenstvu svazu jsou dvě viceprezidentky, a to Milena Jabůrková z mezinárodní technologické společnosti IBM a Kateřina Kupková z Asociace českého papírenského průmyslu. Další ženou v představenstvu je generální ředitelka Svazu Dagmar Kuchtová (v 19členném představenstvu jsou tři ženy). V našich vyjádřeních a stanoviscích tedy hlas žen rozhodně nechybí. Uvědomujeme si ale, že zastoupení žen ve veřejném prostoru není stále dostačující a je na něm třeba aktivně pracovat,
upozorňuje.
Jsme přesvědčeni, že názory a vize žen v diskuzi o budoucí podobě české ekonomiky rozhodně nesmějí chybět,
domnívá se Jan Kroupa za 2. ekonomickou transformaci. A také vyjmenovává ženy, které jsou členkami a signatářkami této iniciativy, mezi nimiž jsou například i Zuzana Ceralová Petrofová, Danuše Nerudová či Diana Rádl Rogerová. A přibývají další. Jejich podíl na formulaci a dosahování politických a ekonomických cílů považujeme za stěžejní,
říká a dodává, že 2. ekonomická transformace chce být platformou, která dává českým podnikatelkám a podnikatelům možnost zásadním způsobem ovlivnit formování politického i veřejného diskurzu. Tuto snahu reflektujeme napříč komunikačními aktivitami a plánujeme tak činit i v budoucnu,
slibuje.
Skanzenem se můžeme stát dřív, než si myslíme
Žen ve vedoucích funkcích i v Česku významně přibývá a jejich životní i pracovní zkušenosti přinášejí do jednání nový pohled, jiný náhled a možná i nová neotřelá řešení. Navíc počet žen s vysokoškolskými diplomy významně roste a pevně doufáme, že se to brzy zřetelně projeví i v byznysu,
odpovídá Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci a tisková mluvčí Potravinářské komory ČR. Podle ní je škoda, že se na konferenci neobjevilo více žen, které by mohly oponovat nebo více reflektovat vládní návrhy. Je pravděpodobné, že pokud se tato situace nezmění, na konferenci tolikrát zmiňovaným skanzenem se můžeme stát dřív, než si myslíme,
dodává.
A připomíná, že Potravinářská komory ČR je jednou z mála oborových organizací, která má ve svém čele ženu. Dana Večeřová vede komoru od roku 2019, nyní bude kandidovat na druhé volební období. Postavení žen ve vedení společností podporuje i Evropská unie. Velké firmy by měly mít od roku 2026 minimálně 40 % žen na vedoucích pozicích, například v dozorčích radách,
doplňuje.
Za Agrární komoru ČR a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR přišla zpráva, že akci neorganizovaly a řečnice a řečníky nevybíraly a tak se nebudou vyjadřovat.
Manel jako muleta aneb Proč jsme tak naštvané?
Konferenční fotka s premiérem a muži na pódiu zafungovala jako silný symbol, jako muleta na býka. A to bez ohledu na to, že pak na celodenní konferenci, prezentované jako pro český byznys klíčové, vystoupily i tři odbornice. Česko trpí zvláštním paradoxem. Podle výzkumů a statistik je to stát se zásadními genderovými nerovnostmi, které ho brzdí, ale podle mnoha veřejných deklarací to často vypadá, že nerovnosti nikdy nikdo neviděl. Alespoň rovnost mezd a platů už má určitou pozornost nebo nerovnováha v péči na rodičovské dovolené, a to i s tím, co následně pro ženy znamená v práci a důchodech.
Lze se tedy domnívat, že i Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030 Úřadu vlády ČR je silný a neméně klíčový strategický projekt pro přešlapující Česko, a to i pro zástupkyně a zástupce byznysu, i když si na něj premiér zrovna nevzpomněl. Snad ani v rovnosti nebude Česko dál bloudit na křižovatce. Aby už nebylo potřeba stále dokola vysvětlovat „Proč jsme tak naštvané?“, jak se jmenuje kniha od Šárky Homfray a Michaely Čechové Karásek z nakladatelství wo-men, která přehledně shrnuje společenské postavení žen v současném Česku. Dá se z ní například snadno pochopit, proč jsou pro část veřejnosti dráždivé manely (panely, jichž se účastní pouze muži) nebo proč argument, že jde o odbornost, nikoliv o pohlaví, nestačí.
